O AKUMULÁTORECH A MOTORECH - 1. ČÁST
V TOMTO ČLÁNKU SI KRÁTKOU A SROZUMITELNOU FORMOU VYSVĚTLÍME ZÁKLADNÍ INFORMACE, KTERÉ JE DOBRÉ ZNÁT O AKUMULÁTORECH A ELEKTROMOTORECH.
UMÍME SI PŘEDSTAVIT, ŽE PRO SPOUSTY ZAUČENÝCH I NEZAUČENÝCH E-BIKERŮ MŮŽE BÝT NÁROČNÉ SE VE VŠECH RŮZNÝCH JEDNOTKÁCH, SPECIFIKACÍCH A ROZDÍLECH VYZNAT, AVŠAK PRÁVĚ PROTO JSME TU MY A NAŠE NOVÁ SÉRIE ČLÁNKŮ ZAMĚŘUJÍCÍ SE NA TUTO “PROBLEMATIKU”. ZKRÁTKA SE VÁS POKUSÍME NAUČIT VŠE TAK, ABY BYL PRO VÁS VÝBĚR VAŠEHO DALŠÍHO ELEKTROKOLA HRAČKA, PŘÍPADNĚ ABYSTE SE TŘEBA JEN PŘIUČILI NĚČEMU NOVÉMU.
ROZHODLI JSME SE ZAČÍT DVĚMA NEJPODSTATNĚJŠÍMI KOMPONENTY NA ELEKTROKOLE, KTERÉ BUDOU VĚTŠINU LIDÍ ZAJÍMAT NEJVÍCE, A TĚMI JSOU AKUMULÁTOR S ELEKTROMOTOREM.
NEMÁME RÁDI ZBYTEČNÉ HRANÍ NA ODBORNOST VE FORMĚ SLOŽITÝCH POJMŮ, PROTO POJĎME LIDSKY A ČESKY PĚKNĚ OD ZAČÁTKU.
JAK SE VYZVAT V AKUMULÁTORECH?
Všichni známe situaci, kdy přijdeme do obchodu nebo na webové stránky, kde na nás vyskočí několik možností a věta “zvolte si velikost akumulátoru”.
Co však samotné hodnoty s různými jednotkami znamenají v praxi a jak se v tom všem vyznat?
Prvně si pojďme v krátkosti představit pár základních věcí, které je velmi důležité při výběru akumulátoru znát.
1. Watthodina (Wh)
Jedná se o klíčový údaj, který by nás měl při výběru kola zajímat v případě, že je pro nás dojezd a co nejmenší dobíjení prioritou.
Tato jednotka totiž symbolizuje celkovou energii, jenž se v akumulátoru nachází, konkrétně se jedná o výpočet mezi napětím (V / Volty) a samotnou kapacitou (Ah / Ampérhodinami) – Už teď si proto můžeme říct, že čím vyšší hodnota celkové energie v akumulátoru je, tím dále s kolem dojedeme.
Uveďme si příklad, že máme akumulátor s údaji 36 V a 10 Ah. Nyní uděláme to, že vynásobíme počet voltů (V) ampérhodinami (Ah) – v tomto případě 36 x 10, tudíž výsledná energie samotného akumulátoru bude 360 Wh.
Tuto jednotku a její výpočet si zapamatujte. Bude to klíčové, pokud chceme pochopit, jak takový dojezd přibližně určit a také proto, abychom se nenechali zlákat prodejci, ale měli sami přehled o tom, co je samotné kolo a akumulátor v něm doopravdy zač.
2. Ampérhodina (Ah)
Jak již bylo v minulé sekci nakousnuto, ampérhodina je fyzikální jednotka kapacity akumulátoru. Její údaj je sice pro samotný dojezd důležitý, nicméně ne tak jako již zmíněná Watt-hodina. Jinými slovy, ačkoliv značí Ah kapacitu akumulátoru, je jen jednou ze dvou částí pro výpočet klíčového dojezdu, a proto bychom ji neměli dávat tu největší váhu.
3. Volty (V)
Volty jsou fyzikální jednotkou pro napětí akumulátoru a hrají druhou klíčovou roli pro samotný výpočet dojezdu společně s Ampérhodinami. Kdybychom měli uvést příklad z praxe, čím větší napětí (Volty) v sobě samotný akumulátor má, tím rychleji bude schopen předávat energii motoru, což pro nás může znamenat hbitější chování elektrokola při jízdě. Proto můžeme říct, že pokud bychom vedle sebe postavili dvě stejná elektrokola se stejným výkonem motoru, s tím že jeden model by poháněl 24 Voltový akumulátor a druhý 36 Voltový, je zde dost velká šance že druhé elektrokolo s napětím akumulátoru 36 V by bylo hbitější oproti elektrokolu se stejně výkonným motorem, ale slabším (24 V) napětím akumulátoru.
4. Materiál
(Lithium či olovo)
Pokud bychom měli porovnávat dva různé akumulátory, nejde jen o jejich hodnoty, ale především o materiál, ze kterého jsou vyrobeny. Tuto kategorii je naštěstí možné probrat velmi jednoduše, proto nebudeme zabíhat do podrobností.
Pokud bychom vám měli dát jednu stručnou radu, vždy zvolte lithiový akumulátor. Těm olověným (gelovým), které najdeme pod označením “Pb” za nás již dávno odzvonilo a nevidíme jediný důvod upřednostnit je oproti lithiovým.
Výhody lithiových akumulátorů oproti gelovým:
Lehčí váha
Menší rozměry
Delší dojezd
SHRNUTÍ
Uveďme si tedy konkrétní příklady z praxe:
Lithiový akumulátor, který má napětí 36 V a kapacitu 15 Ah má celkovou energii pro dojezd 540 Wh
(36 x 15)
Lithiový akumulátor, který má napětí 48 V a kapacitu 12 Ah má celkovou energii pro dojezd 576 Wh
(48 x 12)
Laik by si na první dobrou mohl myslet, že druhý zmíněný akumulátor má nižší hodnotu kapacity (Ah) a jeho dojezd bude proto menší, avšak by v tomto případě neměl pravdu. My jsme již o něco chytřejší a víme, že klíčovou roli pro dojezd nehraje jen samotný údaj kapacity akumulátoru, ale také jeho napětí a následný výpočet těchto dvou hodnot v podobě Wh.
Právě proto již máme vystaráno. Realita je tedy v tomto případě taková, že druhý akumulátor s celkovou energií 576 Wh bude mít papírově (i přes menší kapacitu) větší dojezd než ten první s celkovou energií 540 Wh.
Vždy samozřejmě záleží na kvalitě daného akumulátoru, konkrétních článků v něm (více si o tomto tématu povíme příště) a na již zmíněném materiálu, který je pro samotný dojezd obzvlášť klíčový. Je totiž prakticky jisté, že pokud bychom uvedli stejný příklad s jediným rozdílem, a to tím že první akumulátor s celkovou energií 540 Wh by byl lithiový a druhý s vyšší celkovou energií 576 Wh by byl ocelový, nehledě na celkovou energii by vyhrál akumulátor s menší energií – lithiový, a to právě kvůli kvalitnějšímu materiálu. Tím si však nemusíme motat hlavu, jelikož v odvětví elektrokol dnes najdeme zpravidla jen lithiové akumulátory, tudíž náš předchozí “vzoreček” můžeme při výběru našeho elektro parťáka využívat bez ohledu na materiál.
Teď už se však při výběru můžete opřít o logická fakta a vědět, jak si samotný akumulátor bude přibližně vést oproti konkurenci.
JAK "ENERGICKÝ" AKUMULÁTOR BYCH MĚL ZVOLIT?
Tady začíná ta pravá zapeklitá část. Ačkoliv bychom vám tu rádi jako v předchozím bodě napsali jednoznačný vzoreček, kterým je možné se alespoň okrajově řídit, v tomto případě je zde bohužel tolik proměnných, že je nemožné na tuto otázku jednoznačně odpovědět.
Vždy totiž extrémním způsobem záleží na:
1. Váze jezdce
2. Počasí (zima, teplo, vlhko, sucho, déšť, sníh apod.)
3. Terénu (les, silnice apod.)
4. Profilu trasy (kopcovitá, nekopcovitá, převýšení kopců apod.)
5. Využití asistence (diametrálně odlišného dojezdu se dočkáte, jestliže pojedete na nejlehčí stupeň asistence oproti tomu, když asistenci budete využívat pravidelně na vyšší stupně)
6. Články a jejich kvalita v daném akumulátoru
A další …
Rozdíly mezi těmito proměnnými mohou zařídit až 70 % rozdíl dojezdu.
Konkrétní hodnotu vám proto vždy napíše prodejce daného modelu na jeho uvážení, a právě zde nastává kámen úrazu. Dojezd se totiž častokrát testuje za běžně nedosažitelných podmínek jen proto, aby prodejce mohl uvést co největší údaj. Česká legislativa zde bohužel nijak nezasahuje a žádný jednotný měřící standard jako např. u elektroaut, kterého by se každý prodejce musel držet zde taktéž neplatí.
Jedno vám však slíbit můžeme, v Breezy Bikes každé elektrokolo testujeme za reálných podmínek. Každý dojezd jednotlivého modelu pečlivě uvedeme, popíšeme a zdůvodníme. Pokud byste chtěli k nějakému z našich modelů vědět víc a přibližně tušíte, jakým stylem plánujete jezdit, klidně s námi můžete vše probrat osobně, telefonicky nebo přes zprávy. Rádi vám s reálným výpočtem dojezdu pro vaše užití pomůžeme, jak jen budeme moct.
ROZDÍLY V ELEKTROMOTORECH
V tomto případě je to o něco jednodušší než s akumulátory. Jestliže chceme s kolem legálně jezdit na veřejných komunikacích (což chceme s největší pravděpodobností všichni), je zde v České republice nastavený maximální výkon elektrokol na 250 W.
V případě, že požadujeme na našem elektrokole vyšší výkon musíme buď provést jeho homologaci na úřadě (což je vcelku komplikovaný proces a taková realizace není žádná sranda), nebo musíme s takovým kolem jezdit mimo pozemní komunikace a používat ho stejně, jako např. typický pitbike či crossku u motocyklů – na vyblbnutí mimo silnice.
Drtivá většina prodávaných elektrokol má proto na našem trhu výkon stanovený na 250 W, to však neznámá že mezi motory nejsou rozdíly v praxi – je jich totiž více než dost. Pokud přeskočíme kvůli výše zmíněným informacím nejdůležitější jednotku výkonu (W), další podstatnou jednotkou pro efektivitu a hbitost motoru je takzvaný kroutící moment, značený jakožto Nm (newtonmetr), který lidsky řečeno (kromě zmiňovaných W) určuje, jak hbitý bude samotný motor v praxi.
I přesto, že se vám tato jednotka dost možná dle definice jeví jako podstatná, nedávali bychom jí po letech zkušeností takovou váhu. Ptáte se proč? Z jednoho prostého důvodu. I motory na elektrokolech s těmi nejmenšími Nm vás jednoduše a bez zapocení vyvezou na Sněžku. Samozřejmě čím vyšší údaj je, tím mrštnější motor bude např. při zrychlení, ale myslíme, že se touto jednotkou (pokud nebudete s elektrokolem a zapnutou asistencí závodit) v praxi tolik zaobírat nemusíte. Občas na ní však při zkoumání elektrokol můžete narazit, a proto nám přišlo fajn si jí takto jednoduše představit.
Další rozdíly mezi motory jsou v jejich umístění na samotném elektrokole, pojďme si proto představit dvě základní skupiny tohoto odvětví.
1. ZADNÍ POHON
První ze dvou základních způsobů umístění motoru na kole, který je velmi rozšířený je takzvaný zadní motor neboli motor v zadním náboji. Z pravidla ho najdeme u modelů, které mohou mít méně standardní rám (jako třeba některé z našich řad) a proto je jeho volba skvělým řešením.
Uveďme si praktický příklad: Pokud máme např. elektrokolo s rámem dělaným do chopper stylu, nechceme, aby nám v dolní středové části zasahoval do konstrukce samotný motor, ale raději ho umístíme přímo na zadní kolo, kde v takovém případě nebude narušovat vzhled samotného kola a jeho umístění na takový typ rámu bude jednodušší.
Potom zde máme druhý důvod, proč prodejci dávají na svá elektrokola motor v zadním náboji, a tím jsou náklady na výrobu. Zkrátka a dobře, motory v zadním náboji jsou na výrobu levnější než motory středové. Poznáte to jakožto zákazník? To vždy záleží jak na daném typu motoru, tak samotném elektrokole, avšak jeden náš poznatek, na který jsme za roky zkušeností pravidelně naráželi je tento:
Motory v zadním náboji jsou, jak již název napovídá, napřímo propojené se zadním kolem, z čehož vyplývá, že váha zadního kola s motorem bude daleko větší oproti kolu, které na sobě žádný motor nést nemusí (jako tomu je u středových uchycení). Těžší zadní kolo nesoucí motor nám nemusí vadit, pokud jezdíme v místech, kde nenarazíme na takové nerovnosti, nicméně pokud preferujeme divoké jízdy lesem, kde to s námi díky přítomnosti všech možných kořenů a nástrah pěkně houpe, těžká váha zadního kola s motorem může způsobit to, že duše v samotném kole nevydrží a jednoduše proto píchneme. Vždy samozřejmě záleží na daném typu kola a komponentů – pokud totiž máme v zadním kole silnou a kvalitní duši, nic takového se nám přihodit nemusí, avšak realita je taková, že zadní kola nesoucí motor bývají náchylnější na defekty kvůli celkově těžší váze oproti těm, které na sobě žádný motor nést nemusí.
Na paměti musíme mít také to, že elektrokola se zadním motorem mají méně vyrovnané těžiště, tudíž pokud jezdíte na elektrokolech častokrát bez asistence a chcete ji využívat jen minimálně, může se vám bez její přítomnosti na elektrokolech se zadním motorem jet o něco náročněji než na elektrokolech s motorem ve středu. Přes všechny naše nasbírané zkušenosti však musíme podotknout, že naprostá většina začínajících jezdců tento rozdíl nepozná a jak již bylo zmíněno, vždy také záleží, jaká elektrokola mezi sebou budeme srovnávat, tudíž tento poslední bod berte spíše jako takový dodatek, nikoliv jako přímou nevýhodu zadních motorů.
Shrnutí:
Výhody:
Zpravidla levnější náklady jak při koupi, tak na opravu, tudíž levnější volba pro zákazníka.
Nevýhody:
Zadní kolo nesoucí motor je náchylnější na defekt v divokém terénu.
2. STŘEDOVÝ
POHON
Takový typ motoru umísťují výrobci zpravidla na své dražší modely. Název mluví stejně jako u předchozí kategorie sám za sebe, zkrátka a dobře takové druhy najdeme ve středové části elektrokol, nikoliv v zadním kole.
Efektivnější využití oproti zadnímu pohodu najde ten středový na téměř na každém modelu – jak na horských elektrokolech do přírody, tak na těch silničních.
To, že mají modely se středovými motory lepší celkové těžiště jsme si popsali v minulém bodu. Celkový zážitek z jízdy může být proto na těchto modelech při jízdě bez využití asistence (ať už záměrné, nebo v případě že nám kapacita v akumulátoru dojde) o něco lepší. Opět však musíme poznamenat, že to tak nemusí být vždy.
Nevýhodou středových modelů bývá zpravidla vyšší výrobní a případná opravní cena.
Shrnutí:
Výhody:
Jelikož je motor umístěn odděleně ve střední části rámu, zadní kolo nemusí nést takovou váhu, a tudíž bude méně náchylné na defekty.
U elektrokol se středním pohonem najdeme také zpravidla lepší těžiště, oproti těm s pohonem zadním (lehčí jízda bez asistence) – to však nemusí platit vždy.
Nevýhody:
V naprosté většině dražší pořizovací (a případná opravní) cena oproti motorům v zadním náboji.
KDO TEDY VYHRÁL?
Vítěze si každý z vás musí v tomto případě zvolit sám. Zkrátka je to o prioritách. Pro někoho jsou klíčové levnější pořizovací náklady, pro někoho co nejkomfortnější jízda za každých okolností. Abychom však byli upřímní a dali vám jednu radu navíc, netrápili bychom se tolik nad otázkou, jaký z těchto dvou typů vybrat, jelikož pokud nejste profesionální jezdec, co jezdí tisíce kilometrů měsíčně a elektrokolo máte jen jako svého parťáka na pěkné vyjížďky či jako klasické přibližovadlo, jsou zde důležitější otázky, na které byste se měli zaměřit, (např. kvalita samotných komponentů) ale to už necháme každém z vás, případně se tomu můžeme věnovat v dalším článku.
Do celkové životnosti jednotlivých motorů zabíhat nebudeme, tam už totiž opravdu záleží, o jakém konkrétním modelu (či značce) se budeme bavit a co s čím budeme srovnávat. To stejné platí i u samotného výkonu. Různé modely mohou mít různý výkon v praxi, kroutící moment, efektivitu i životnost, tudíž se nedá ani přibližně určit v obecném měřítku, zda vám při jízdě bude efektivněji pomáhat zadní motor nebo středový a který z nich vydrží déle. Vždy záleží na konkrétním modelu a značce.
Pokud byste vaše favority mezi motory přeci jen měli a přesto váhali, jaké elektrokolo vybrat (nemusí být jen od nás), rádi vám s výběrem toho správného pomůžeme, stačí nám dám vědět. Našim cílem v tomto článku bylo alespoň trochu vám přiblížit rozdíly mezi těmito typy a shrnout jejich výhody a nevýhody, které se dají aplikovat téměř na každý model. Ještě jednou však poznamenáváme, že i přesto to tak nemusí být vždy a všude.
ZÁVĚREM ...
To by bylo pro tento článek vše. V zájmu zachování alespoň částečné stručnosti a přehlednosti jsme se články rozhodli rozdělit a postupně pro vás připravovat další.
Pokud by vás k tomuto, nebo jakémukoliv jinému tématu týkající se elektrokol zajímalo více informací, případně pokud máte návrh na další článek či problematiku v tomto odvětví, o které byste se chtěli dozvědět více, neváhejte nás kontaktovat.
Postupně pro vás budeme připravovat další články nabité novými tématy a informacemi.